Před letištěm jsme našli nejhezčí smoking area, dáváme si kafe a poslední cigarety před letem. 

A je to tady!!! V letadle dochází k tomu,

že se musí použít kyslíková maska. Naštěstí se nejedná o žádnou katastrofu, jen Bláža omdlela. Poletuchy jezdily jak motorové myši a jakž takž ji vzkříšily. Celý let jsme tedy přežili, i když je fakt, že s pohodlím a luxusem u Emirates se to nedá srovnat. V 11:25 hod. po úmorném 4,5 hod. trvajícím letu přistáváme na hezkém malebném letišti v Denpasaru, poprvé se ocitáme na jižní polokouli. Časový posun oproti Plzni je plus 

7 hodin. Procházíme emigračním, platíme 35 USD za osobu za vízum (lze kartou, v dolarech nebo místní měně). Jdeme si vyměnit peníze do exchange office a rázem se z nás stávají milionáři. Domlouváme si "levného" taxíka za sto tisíc a jedeme do Kuty.

 

  E

Taxikář nás přiváží neskutečně

hustým provozem (jehož pravidla jsme nepochopili) do Bakung Beach Resortu. Jsme příjemně překvapeni, krásné ubytování v čistých pokojích s ledničkou, klimatizací a televizí. Pár kroků od pokoje je uprostřed zahrady bazén s barem ve vodě. Připlácíme si 1.000.000 rupií za snídani a začíná nám veget na Bali. Měsíc únor se nám zatím velice líbí (jen kdyby nebylo takové horko).

 

Chvíli sbíráme síly u bazénu,

jdeme se podívat k moři a najít nějakou pořádnou hospodu na večeri.

 

K večeři jsme měli pekingskou kachnu a grilované kuře (alespoň věříme, že to tak bylo) a první den v Indonesii zakončujeme šláftruňkem na verandě.